Význam BIM a 3D pro architektonický ateliér
Ateliér Ostrava s.r.o.

Absolventka VŠB-TUO, oboru Architektura a stavitelství. Jako projektantka a manažerka projektů působila v ateliérech ATOS – 6 spol. s.r.o., KOHL Architekti s.r.o. a KANIA a.s. Od roku 2018 jako autorizovaná architektka vede projekční kancelář Ateliér Ostrava s.r.o., která se zabývá projekcí staveb metodou informačního modelování budov a pokročilými metodami vizualizace, jako je virtuální realita.

Jako poměrně mladá projekční kancelář si portfolio projektů teprve budujeme. Aktuálně se zabýváme především projekty staveb pro bydlení a služby. Jedná se zejména rekonstrukce a přestavby historických budov bytových domů, budovy pro administrativu a obchod a stavby rodinných domů.

Asi jsem tímto směrem směřovala od jakživa. Bylo to u mě vždy  nějakým způsobem bipolární zaměření jednak uměleckým směrem – hudba, výtvarná činnost, jednak exaktní vědy jako matematika, fyzika. Postupně se to takto přirozeně propojilo. A to je to, co mě na té práci fascinuje, že v podstatě je to propojení všech možných oborů a odvětví lidské činnosti.

Tak já jsem se k BIMu dostala vlastně už na vysoké škole, i když tehdy se tomu ještě BIM úplně neříkalo. A bylo to pro mě, vlastně už od prvního ateliéru (pozn. odborný předmět na VŠ zaměřený na architektonickou tvorbu) něco jako absolutně samozřejmá součást mojí práce. Začínalo to samozřejmě spíše tou projekcí ve 3D s důrazem na geometrii té stavby. K tomu opravdovému BIM, kdy se to začínalo spojovat i s nějakými informacemi jsem se dostala spíše až po vysoké škole v průběhu první praxe. Potom jsem se na nějaký čas musela vrátit ke klasickému kreslení v CADu, protože je to pořád nejrozšířenější způsob projektování. Takže tu povinnou tříletou praxi jsem si odbyla projektováním v CADu. Ale tenhle projekční ateliér jsme už od svého počátku startovali v projekci BIM. Takže bylo to nějaké období prvních tří měsíců, kdy to bylo výrazně zaměřené na to školení a testování, než se rozjel první projekt, kde už se to všechno ověřovalo reálně kompletní projekcí v BIMu.

Tak asi, jak už jsem možná i zmínila je to pro mě nějaký samozřejmý způsob práce. Tak jak by to mělo správně být. Pro mě to není něco jako buď a nebo. I když samozřejmě ta komplexnost 3D modelu se s ohledem na požadavky na finální výstup může lišit. A to se týká i té virtuální reality. Je to něco, co vám strašně rychle přijde jako samozřejmé. Když už jednou ten digitální model máte, vlastně reálné digitální dvojče nějakého záměru nebo už i realizované stavby, tak vám přijde strašně samozřejmé, že byste se nějakým způsobem měli být schopni do toho modelu dostat a procházet se jím a všechno si to takto digitálně ověřit.

Jak u vás vypadala cesta od 3D modelu k VR? Tak bylo to asi hlavně o hledání té cesty. Ta myšlenka už tu byla v úplném začátku, když jsme kancelář zakládali. Brali jsem to jako součást toho BIMu, nějaký směr, který bychom chtěli zkusit ověřit a najít si tam tu svoji cestu. Takže po tom, co se realizovaly nějaké první projekty v BIMu a nastartoval se celý ten systém projekční práce, byl to první bod rozvoje na té cestě, za kterým jsme se vydali. Začalo to 360° panoramaty, které se daly zobrazovat v brýlích pro virtuální realitu s pomocí mobilu a následně jsme plynule pokračovali v hledání té cesty k plné virtuální realitě. A myslím, že se nám to povedlo poměrně rychle. V řádu čtyř až pěti měsíců od toho vykročení, jsme to byli schopni zprovoznit do stavu, kdy jsme to mohli reálně nabízet a na ty projekty nasazovat.

Tak pro ně je to něco úplně nového. Něco, co si často zkoušejí úplně poprvé. Ještě nikdy třeba ty brýle na sobě neměli, takže je to třeba jejich první zážitek s virtuální realitou vůbec. Část se toho prostě bojí, že to je něco, co ten jejich projekt nějak nadměrně prodraží a říkají: „Ne, ne, my si to všechno dokážeme nejlépe představit v hlavě.“ A část to samozřejmě vítá, jako úžasnou možnost. Zejména vůbec z hlediska komunikace, protože není to jenom ta samotná virtuální realita, je to také 3D exportní soubor, který je možné si zobrazit vzdáleně na svém PC, projít si to, případně využít vlastní brýle. Takže to využíváme i pro komunikaci s klienty, kteří jsou v zahraničí a kde je to nenahraditelný způsob, jak si ověřit, že to, na čem pracujeme odpovídá jejich představám a že je to do projektové dokumentace zapracované v souladu s jejich představami.

Tak softwarově to pro nás nakonec nebyl až takový problém, protože se nám podařilo najít program, který se dá ideálním způsobem provázat s projekčním softwarem. Takže to bylo vlastně o jediném novém programu, který do toho procesu vstoupil a který uměl pokrýt celou tu zobrazovací část té metody. Takže to propojení BIM modelu na VR bylo úplně plynulé a dalo se zvládnout v jediném člověku. Nemuselo to jít přes nějakého dalšího vizualizátora a nějaké komplikované úpravy. Náročnější to bylo v té hardwarové části, kdy jsme na to museli sestavit kompletně nový počítač, který by byl schopen to graficky utáhnout.

Za největší překážku asi v současnosti stále ještě považuji softwarovou nedokonalost těch softwarů pro virtuální realitu. Všechny tyhle softwary jsou poměrně nové a je tam určitá míra nestability. Je to trochu komplikované, musíte si vlastně najít tak trošku cestu, jak ten program „přelstít“ (smích), aby udělal to, co by měl dělat zcela standardně. Neřekla bych tedy, že je to nějaká překážka na rozhraní BIM modelu a VR, ale spíše je to překážka čistě na straně toho nového softwaru, který umožňuje zobrazení projektu ve VR. Má to svá specifika, která se liší od světa počítačových her, kde jste omezeni na nějaký určitý prostor a kde spousta věcí se vůbec nemodeluje, kde ten uživatel nemá přístup. Ve světě BIM projekce se modeluje všechno, co se v tom projektu musí zobrazovat a nejsou tam žádná omezení, takže je tam asi velká náročnost na ten software pro virtuální realitu. A ten vývoj v tomhle směru půjde asi ještě výrazně dopředu.

Tak pro mě je prostě BIM způsob myšlení v projekční praxi. Myslím si, že lidé si ani nedokážou uvědomit ty přínosy, které to má. Protože byť tu představivost máte sebelepší a jste perfektně vycvičení, tak vždycky u těch staveb, čím je projekt komplikovanější, se najdou místa, kde vás to překvapí, že jste si něco nebyli schopni uvědomit a dát správně do těch prostorových souvislostí. A tyto chyby dokáže projekce ve 3D prakticky zcela eliminovat. Je to jen o tom zodpovědném přístupu k tomu modelu. A pokud se k tomu lidé snaží přistupovat zodpovědně už od počátku, tak si eliminují řadu problémů, které by museli řešit následně při stavbě. Ať už jsou to nějaké kolize, nebo místa, která se třeba neprojeví v žádném výkrese a ve výsledku můžou přinést nějaké technické problémy. Takže ten přínos pro klienta tam vidím obrovský, kromě těch koordinací i v celém tom procesu. Je to vůbec komunikace myšlenek vzájemně mezi projektantem a klientem. A poslední věc, kterou se snažíme teď klientům ukázat, že ty výhody tam jsou, je návaznost na facility management. Je to nějaká naše výhledová cesta, kterou bychom se chtěli ubírat a ukázat klientům, že projekcí využití BIM modelu nekončí, ale že ho mohou efektivně využívat po celý životní cyklus stavby.

Vyzkoušejte si nástroj Revit na 30 dní zdarma

Při realizaci používáme nástroj Revit. Vyzkoušejte si parametrické 3D modelování a kreslení prvků bezplatně na 30 dní ve zkušební verzi.

S radostí vám připravíme specifickou nabídku, ať už potřebujete pomoci v oblasti BIM, CAM, CAD, 3D tisku, IT, konstrukčních prací, nebo s nákupem hardwaru či softwaru.