Zavádění BIM metodik pro poskytovatele plastových potrubních systémů Wavin Group

Společnost Wavin Czechia je součástí skupiny Wavin – předního světového poskytovatele plastových potrubních systémů pro obytné, nebytové a stavební projekty.

Sídlo skupiny Wavin je ve Zwolle v Nizozemsku. Společnost Wavin přímo působí v 25 evropských zemích, kde má 40 výrobních závodů. Mimo Evropu působí prostřednictvím celosvětové sítě zástupců, poskytovatelů licence a distributorů. Zaměstnává přibližně 5 500 lidí. V roce 2012 se společnost Wavin stala součástí skupiny Orbia, přední společnosti z Latinské Ameriky poskytující potrubní systémy a petrochemikálie.

Skupina Wavin poskytuje účinná řešení pro základní potřeby každodenního života: bezpečný rozvod pitné vody, udržitelnou regulaci dešťové vody a odpadních vod, energeticky účinné vytápění a chlazení budov.

V tomto rozhovoru se podíváme jak se na zavádění BIM metodik připravuje a jak na BIM nahlíží světový poskytovatel plastových potrubních systémů, společnost Wavin Group. Jak jim k tomu pomáhá Autodesk Revit a v čem vidí největší překážky se dozvíte v tomto článku. Na dotazy odpovídal Ing. Pavel Seidl, technický poradce a BIM/Revit specialista ve společnosti Wavin. Rozhovor proběhl pro Adeon magazín Revit News.

Jak vnímáte zavádění BIM ve stavebnictví zde v Česku?

V prvé řadě si musíme uvědomit, o jak náročný a dlouhodobý proces se vlastně jedná. A kolik dílčích kroků je třeba připravit a kolik problémů vyřešit, musí se postupovat krok po kroku. Gestorem a hlavním garantem, pro zavedení metodiky BIM do praxe v České republice, bylo vládou jmenováno Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. Dále v uvedeném procesu aktivně figurují i další, již nevládní subjekty, jako je např. Odborná rada pro BIM (czBIM).

První reálné myšlenky spojené s BIMem se začaly objevovat již na sklonku minulého století. V ČR se o této myšlence reálně bavíme přibližně od roku 2010. Následně v roce 2017 byla na vládní úrovni přijata Koncepce zavádění metodiky BIM, a dále byly schváleny rámcové časové výhledy až někdy do roku 2027, tedy do relativně vzdálené budoucnosti.

Od této doby uteklo již relativně dost času, a v jaké pozici v oblasti zavádění BIMu jsme v současné době? Určitě bylo uděláno mnoho práce a pozitiva převládají. Nicméně přeci jen se v některých otázkách nemohu zbavit rozpaků.

V legislativní oblasti nabíráme určité zpoždění. Nicméně asi vzhledem k současné epidemiologické situaci je zřejmé, že vláda a zákonodárci obecně, musí operativně řešit důležitější otázky než připravovaný Zákon o informačním modelu, informačním a digitálním modelování (Zákon o BIM). Jako logický argument uvedené časové prodlevy lze také akceptovat určitou snahu o sladění Zákona o BIM s připravovaným novým stavebním zákonem.

Další klíčovou oblast představuje problematika stanovení požadovaných parametrů a způsob jejich unifikace, které by měl finální model budovy obsahovat. A to jak co do jejich počtu, struktury a podrobnosti – což považuji za naprosto klíčové a vlastní proces zadávání dat a jejich výměna bez tohoto není v podstatě možný. Samozřejmě v této oblasti je taktéž žádoucí aktivní práce s pojmy jako LOD a LOI (Level of Detail, resp. Level of Information) atd. Nemůžu se zbavit dojmu, jestli právě v této oblasti tak trochu nevymýšlíme již vymyšlené. Možná bychom se měli více inspirovat v zahraničí, kde již řada věcí je připravena a v praxi funguje. Přijde mi logické, aby datové standardy byly jedny, totožné alespoň v rámci celé Evropy. Postupná globalizace a stále těsnější a těsnější integrace, bude hrát stěžejní roli i v oblasti BIM. Trochu s nadsázkou můžeme říct, že Evropa bude v budoucnu jednou „velkou nadnárodní projekční kanceláří“, „jedním velkým investorem“ a „jedním velkým staveništěm“. Proto považuji mezinárodní datovou unifikaci za klíčovou.

A to jsme stále ještě u klasického významu zkratky BIM (Building Information Modeling), tak jak ji chybně ve většině případů chápeme. Tedy spokojíme se s aplikací BIMu pouze v rámci projekčních prací a následné realizace. Takže v současné době BIM zpravidla končí u využití na úrovni 3D modelu. Nicméně je zde i druhá dimenze zkratky BIM (Building Information Management), která jde až za hranice pouhé výstavby budovy a klade si za cíl řídit komplexně její správu (tzv. Facility Management) po celou dobu její životnosti. A třeba právě v této oblasti vidím aktivity v ČR jako minimální.

Ale vůbec nechci, aby moje poznámky vyznívaly pouze kriticky. Já osobně jsem optimista a věřím, že vše, co se BIMu týče, i když s určitými problémy a zpožděním, bude nakonec přínosné nám všem.

Vyzkoušejte si nástroj Revit na 30 dní zdarma

Při realizaci používáme nástroj Revit. Vyzkoušejte si parametrické 3D modelování a kreslení prvků bezplatně na 30 dní ve zkušební verzi.

Co pro vás vlastně znamená BIM?

Pokud se nebudu držet běžně známých výhod a definic BIMu, tak mohu říct, že BIM pro mě znamená především naději. V podstatě se jedná o nový myšlenkový směr, jak v budoucnu stavět a provozovat budovy. A to předně, v rámci veřejného sektoru, za naše společné finanční prostředky. Tedy podle nejmodernějších postupů a technologií, ekonomicky, efektivně a racionálně, šetrně k životnímu prostředí a s akcentem na dodržení prvotního rozpočtu stavby. Je to v podstatě výzva, pro nás pro všechny, jak efektivně naložit s daty, které známe a jsou součástí reálného modelu budovy. Možná budu trochu naivní, ale věřím, že nás čeká doba skutečné digitalizace stavebnictví. S tím úzce souvisí i racionalizace státní správy, méně byrokracie a více efektivity. V současné době sice vytvoříme reálný model stavby, který obsahuje mnoho (nejen grafických) informací, ale v tom samém okamžiku vytváříme 2D dokumentaci, která již v principu nemůže zadané informace obsahovat, a pro potřeby stavebního řízení ji tiskneme třeba v devíti pare. Proč? Obdobně to platí i v stavební praxi. Pevně věřím, že i instalatér s tabletem, není již jen mou naivní představou. V neposlední řadě věřím, že BIM přispěje i k digitalizaci stavebního řízení, kdy i běžný občan bude moci komunikovat s orgány státní správy, např. stavebním úřadem, elektronicky a pohodlně ze svého domova.

Jak na zavádění BIM reagují vaši klienti z řad projektantů a architektů? Evidujete zvýšený zájem v této oblasti?

Nejprve musím konstatovat, že projektanti a architekti pro nás představují velmi důležitou cílovou skupinu zákazníků. Jsme s nimi prakticky v každodenním kontaktu a nasloucháme jejich problémům, které se vyskytují v jejich projekční praxi a snažíme se jim přinášet taková řešení, která tyto problémy buď zcela, nebo alespoň částečně vyřeší. Co se týče jejich reakcí na BIM metodiku, tak je třeba vzít v potaz i další faktory – jako např. velikost projekční kanceláře, profesní zaměření a v neposlední řadě též věk projektanta. BIM totiž zcela mění pohled na koncepci a filozofii projektování a vyžaduje komplexní změnu přístupu od projektanta. Obecně se však dá říci, že většina projektantů a architektů vidí v BIMu budoucnost jejich oboru. Pochopili, že je to prostě přirozený vývoj projektování, který má svoji logiku, budoucnost a jako celek dává smysl. Tato úvaha je ještě umocněna faktem, že řada vysokých škol již zařadila výuku projektování dle metodiky BIM (včetně obsluhy určitého SW) do svých studijních programů. Z těchto i z mnoha dalších důvodů lze skutečně zaznamenat nárůst uživatelů BIM technologií.

Na druhou stranu je třeba upozornit, že pořízení SW (včetně patřičného školení) nebo HW vybavení, které umožní projektovat dle BIM metodiky není zrovna levnou záležitostí a pro projekční firmy, natož pro jednotlivce, může představovat neúměrně vysokou vstupní investici.

Nicméně si myslím, že současná situace je ve své podstatě hodně podobná té, která zde nastala zhruba před 25 lety, kdy začalo masivní zavádění různých 2D CAD technologií do projekční praxe. Také zde převládaly různé názory, ale velmi rychle (revolučně) se naplno projevily přednosti CAD projektování a ruční kreslení bylo naprosto vytlačeno. Podobnou situaci lze předpokládat i v rámci diskusí BIM versus CAD systémy (resp. 2D versus 3D prostor), ovšem bude se jednat o daleko pozvolnější proces, spíše o evoluci než revoluci.

Vnímáte jako nadnárodní společnost rozdíly v zavádění a přijímání BIM v jiných zemích?

Předně bych měl nastínit, že v rámci celé společnosti Wavin Group existuje BIM nadnárodní pracovní skupina, kterou tvoří experti na problematiku BIMu jednotlivých zemí, kde Wavin působí. Tato skupina se pravidelně schází a velmi aktivně si vyměňujeme zkušenosti s BIM problematikou v rámci jednotlivých států. Což je samozřejmě výhodné a důležité i pro nás, protože mnoho zkušeností ze zahraničí lze aplikovat i v rámci ČR.

Pokud se zaměříme na charakteristiku procesu zavadění BIMu do praxe v rámci Evropy, tak základní právní rámce a požadavky vychází přímo z legislativní činnosti EU. Čímž je zajištěna závaznost, a tedy i akceschopnost každého členského státu tuto evropskou legislativu implementovat i do národních právních řádů. Procedura zavádění BIMu do praxe, v rámci jednotlivých států, je v globálu velmi podobná – žádné markantní rozdíly zde nejsou. Ve většině evropských států byly ustaveny specializované lokální agentury (obdoby české czBIM, Odborné rady pro BIM), jejíchž hlavním posláním je právě podpora procesu implementace BIMu do praxe. Společným znakem je taktéž tvorba příslušné legislativy a v neposlední řadě též definice parametrů a informací, které by měl finální model obsahovat. Dále probíhají různé pilotní projekty, které se analyzují a zpětně hodnotí.

Největší rozdíly lze spatřovat v časovém hledisku implementace. Nejdále jsou ve Velké Británii a ve skandinávských zemích – zejména v Norsku a Dánsku. Zde je použití BIMu celkem běžné. Mnoho úspěšných pilotních projektů lze nalézt v rámci zemí Beneluxu. Intenzivní přípravné práce probíhají v Německu a ve Francii (zde dochází i k rozvoji tzv. facility managementu, na rozdíl např. od ČR, kde tato oblast využití BIMu poněkud stagnuje). Česká republika je v implementaci BIMu asi na podobné úrovni s Polskem, Slovenskem a Maďarskem.

V praxi se jeví jako problematické stanovení konkrétního data, od kterého bude použití BIMu v rámci nadlimitních veřejných zakázek povinné. Většina států, i s ohledem na aktuální pandemickou situaci, není schopna termín přesně stanovit. Za zmínku stojí i příklad ČR, kdy inkriminovaný rok 2022 zřejmě dodržen nebude a nový termín stanoven není (obecně se hovoří spíše o druhé polovině roku 2023).

Jak se firma Wavin v této oblasti na zavádění BIM připravuje?

Myslím, že velmi svědomitě. V prvé řadě je velmi důležité uvědomit si základní koncept a ambice BIM metodiky. A to samozřejmě v mnoha souvislostech. Ať již technických, aplikačních či právních. Najít možné problematické otázky v rámci implementace a pokusit se přijít s řešením. Důležité je být stále v obraze, mít aktuální informace. Proto průběžně analyzujeme aktuální situaci a možný vývoj. Obecně taktéž pravidelně sdílíme a diskutujeme dané otázky s kolegy ze zahraničí, inspirujeme se.

Pokud budu konkrétnější, tak v současné době jsou pro nás v oblasti BIMu stěžejní cílovou skupinou projektanti TZB profesí. Základ podpory pro projektanty v oblasti BIMu a zároveň i stěžejní problém, představuje příprava kvalitních knihoven našich produktů. Po zralé úvaze jsme se rozhodli podporovat SW produkt Revit a tedy veškeré knihovny máme připraveny ve formě tzv. rodin pro tento program. Rodiny poskytujeme uživatelům zdarma, a po registraci jsou dostupné ke stažení z našich webových stránek. V současné době máme rodiny pro veškeré naše produkty určené pro vnitřní instalace vody, vytápění a kanalizace, včetně systému Quick Stream určeného k podtlakovému odvodnění dešťových vod z plochých střech.

Současně jsme si vědomi, že BIM se v žádném případě netýká jen budov a jejich vnitřního vybavení. Máme již k dispozici též rodiny pro určité produkty určené k výstavbě venkovních rozvodů inženýrských sítí, jako jsou např. kanalizační šachty, vsakovací a retenční bloky, či potrubí gravitační kanalizace.

Nicméně chceme v rámci technické podpory pro projektanty jít ještě do větších detailů a podrobností. Připravit inteligentní a reálné knihovny našich produktů je jedna věc. Naším cílem je, aby jejich použití bylo co možná nejjednodušší a uživatel mohl využívat veškeré inteligentní funkce, což v některých případech obecně naráží na limity programu Revit. Z tohoto důvodu máme připravený též Wavin Revit Plugin (Wavin Revit Toolbox), který obsahuje mnoho užitečných a doplňkových funkcí a je opět ke stažení z našich webových stránek.

Za zmínku stojí též naše celoevropské projektové centrum (Sharing Design Centrum), sídlící v Polsku. Zde jsme schopni nabídnout projektantům okamžitou pomoc, pokud se vyskytne nějaký problém při práci s našimi knihovnami, případně jsme připraveni pomoci též s komplexním zpracováním projektu v programu Revit.

Jaké jsou podle vás aktuálně největší překážky v zavádění BIM?

Ačkoliv proces zavádění BIMu v ČR je optimisticky nastartován, určitě nalezneme v této oblasti, mnoho problémů a překážek, které bude třeba časem překonat. Dle mého názoru se dají tyto překážky klasifikovat do dvou základních skupin – a to na koncepční a na praktické.

Mezi koncepční problémy můžeme v první řadě zařadit legislativní rámec. Myslím, že i vzhledem k aktuální situaci, tento proces nabírá zpoždění. V současné době není jisté od kdy a v jakých případech bude použití BIMu povinné. Taktéž ani požadované parametry modelů a jejich formáty nejsou definitivně stanoveny. S konečným formátem modelu samozřejmě souvisí i výběr vhodného SW, který také není úplně jednoznačný. Za zmínku též stojí ne vždy příjemná a korektní práce s případnými ifc soubory, které by měly sloužit jako obecně vyměnitelné grafické formáty pro BIM, ale to je již na jinou debatu.

K praktickým problémům můžeme zařadit především výši, již zmiňovaných vstupních, resp. počátečních nákladů. Přičemž vstupní náklady zahrnují nejen náklady na pořízení SW a HW, ale i náklady spojené se základním školením, které je pro efektivní využívání BIM přístupu k projektování většinou nezbytné. Navíc v rámci 3D modelování se jen těžko uživatel obejde bez specializovaných knihovních prvků nebo předpřipravených startovacích šablon, obsahující základní uživatelské nastavení, které nejsou obvykle uceleně volně k dispozici. Sekundární problém lze spatřovat i v obecném nedostatku výukových materiálů v porovnání s CAD oblastí. Ať již se jedná o různé manuály či technickou literaturu.

Další problematický faktor může představovat samotná pracnost projektu, která se obecně (není to tak ovšem vždy, záleží i na dalších faktorech – jako např. stupeň zpracovávané dokumentace atd.) jeví vyšší než v případě zpracování projektové dokumentace pomocí běžných 2D CAD systémů. S tímto souvisí i neochota investora připlatit si za zpracovávaný projekt v BIMu, přestože úroveň projektu a množství informací v něm obsažených je, oproti klasickému řešení, nesrovnatelná.

BIM je celá řada inteligentních kroků a procesů pro vytváření a správu projektu budov založen na 3D modelu a informacích. BIM není žádný jeden konkrétní program, ale to jak se data vytváří, jak se s nimi zachází a co vše v sobě obsahují.

Kde osobně vidíte největší přínosy BIMu z pohledu vás jako výrobce?

Samotný výrobce určitého produktu představuje důležitý článek stavebního řetězce. Jeho cílem je nejen vyrábět a prodávat kvalitní výrobky, ale taktéž tyto výrobky vhodně prezentovat a technicky podporovat. Pro Wavin je klíčové, aby podpora jeho produktů byla na vysoké technické úrovni a ve shodě s nejnovějšími trendy v oboru. A právě BIM je pro tento účel ideálním nástrojem. Pokud má určitý výrobce připravené kvalitní BIM podklady a materiály o svých produktech, získává tím v první řadě důležitou konkurenční výhodu tím, že projekt bude optimálně a uceleně navržen právě pomocí jeho produktů.

V současné době je asi nejběžnější formou podpory, ze strany výrobců, příprava 3D BIM modelů jejich produktového portfolia. Projektant následně obdrží hotový model konkrétního výrobku, který může do svého projektu pohodlně vložit a nemusí se obtěžovat s jeho vytvářením, což samozřejmě výrazně ušetří potřebný čas. Pokud je model řádně připraven je již velmi jednoduché získat kompletní a ucelený výkaz materiálu – děje se tak skutečně na jeden klik myší. Takovýto výkaz materiálu je pro výrobce cenným podkladem pro správné naplánování interních procesů spojených se skladováním a dodáním potřebného materiálu na stavbu. Ve spojení s dalším BIM výstupem, např. přesným harmonogramem stavebních prací, je pro výrobce již potom velmi snadné zajistit bezproblémovou kontinuální dodávku materiálu na stavbu a optimalizovat si své skladové zásoby.

Článek pochází z magazínu Revit News

Přečtěte si důležitá témata zaměřená na využívání BIM aplikací Autodesk ve stavební projekci obecné a problematiky využívání BIM standardizace a komunikace ve stavební projekci a 3D navrhování staveb.

S radostí vám připravíme specifickou nabídku, ať už potřebujete pomoci v oblasti BIM, CAM, CAD, 3D tisku, IT, konstrukčních prací, nebo s nákupem hardwaru či softwaru.